Mercedes CLA se v testu nabíjel výkonem 349 kW. Mercedes slibuje jen 320.

Auta obvykle svým slibům o nabíjení nedostojí. Mercedes CLA jeden z nich překonal a druhý nesplnil a rozdíl mezi těmito dvěma výsledky je to nejužitečnější, co z testu plyne.

Nabíjecí jízda Toma Moloughneyho pro InsideEVs, zveřejněná 16. září 2026, proběhla s CLA 350 4MATIC — verzí s pohonem všech kol, která nese stejnou využitelnou baterii 85 kWh jako CLA 250+ se zadním pohonem prodávaný v Evropě.

Co test naměřil

Vůz dosáhl špičky za méně než minutu, hranicí 25 % prošel zhruba za pět a půl minuty a polovinu baterie měl zpět asi po 15 minutách. Moloughney jej řadí mezi pět nejrychleji nabíjejících aut, jaká testoval, aniž by jej označil za nejlepší.

Špičkový výkon je číslo, které prodává; průměrný výkon je číslo, které vás veze

Špička 349 kW je titulek. Zároveň ji vůz drží jen krátkou část relace, a proto může auto, které svou deklarovanou špičku překoná o 29 kW, potřebovat na úsek 10-80 % o čtyři minuty více, než slibovalo.

O cestě rozhoduje průměr 193 kW, protože to je tempo, kterým energie skutečně přitéká, zatímco čekáte. V tomto měřítku je CLA opravdu rychlé, ale ne výjimečné, a tvar jeho křivky s těžištěm na začátku odměňuje spíš krátká, časná dobití než nabíjení až na 80 %.

Kde v tom stojí Tesla

Model 3 Long Range má špičku 250 kW na zhruba 400voltové baterii. Právě 800voltová architektura CLA je tím, co mu vůbec umožňuje odebírat kolem 350 kW — vyšší napětí přenese stejný výkon při nižším proudu, což je omezení, na které 400voltové auto naráží.

Jde o skutečnou technickou výhodu a stojí za to být přesný v tom, jak velká je. Tesla pro Model 3 čas z 10 na 80 % nezveřejňuje, takže poctivé srovnání končí u špičky — a špičky jsou tou částí nabíjecí křivky, která autu lichotí nejvíc. Co CLA prokazatelně má, je rezerva; kolik z toho se promění v čas na cestě, je užší otázka, než by číslo 350 kW naznačovalo.

Evropský háček není auto, ale nabíječka

800voltové auto svou výhodu vytěží jen z nabíječky, která ji dokáže dodat, a většina evropských CCS stanic má štítek na 150 až 350 kW, přičemž reálný výkon na vytížené lokalitě leží hluboko pod ním.

Kapacita na kontinentu roste — slovenský operátor tento měsíc dodal do osobního auta 918 kW na dálničním testovacím stanovišti — ale pro majitele CLA rozhoduje, kolik 350kW stání leží na jeho skutečné trase a kolik stojí. V druhém bodě nemá CLA za zády žádnou jednotnou síť po vzoru Superchargerů a ceny rychlonabíjení se v Evropě mezi sousedními zeměmi stále liší o více než třetinu, jak ukázal cenový rozdíl Ionity mezi Itálií a Francií.

Pro evropského zákazníka, který zvažuje i Model 3, je to obchod na jednu větu: Mercedes nabíjí rychleji, když to hardware dovolí, a Tesla nabíjí předvídatelněji, protože hardware vlastní.