Tesla začala rozesílat aktualizaci firmwaru do svého Mobile Connectoru — přenosného nabíjecího kabelu, který se dodává jako příslušenství, nikoli jako součást auta. Majitelům přichází, aniž by o ni žádali, a bez jakéhokoli zveřejněného vysvětlení, co vlastně dělá.

Jak se aktualizace dostane do kabelu

Zajímavý je hlavně způsob doručení. Mobile Connector nemá vlastní připojení k síti, takže mu ho poskytne auto. Vozidlo stáhne balíček firmwaru přes své vlastní internetové připojení ve chvíli, kdy je do konektoru zapojené, a pak ho přenese přímo do zařízení. Jak to formulují původní zprávy, „vozidlo hraje roli prostředníka”.

Od majitele se nevyžaduje nic. Není potřeba žádná ruční instalace ani restart — na obrazovce vozu se jen objeví hlášení potvrzující, že probíhá aktualizace nabíjecího konektoru, a celý proces se dokončí sám.

Co Tesla neřekla

Tesla k této aktualizaci nezveřejnila žádné poznámky k vydání ani číslo verze a tuto mezeru je lepší pojmenovat na rovinu než ji zaplňovat dohady. Co přesně firmware mění, není v době psaní tohoto článku známo.

Pravděpodobní kandidáti jsou u zařízení tohoto typu ti obvyklí — řízení teploty, komunikační protokol mezi konektorem a palubní nabíječkou nebo ošetření chyb při neočekávaném přerušení nabíjení. Jde o poučené odhady, nikoli o potvrzený obsah, a žádná změna chování viditelná pro majitele zatím hlášena nebyla.

Dosavadní zpravodajství potvrzuje jako cíl kusy Mobile Connector Gen 2. Zda jsou zahrnuty i další hardwarové varianty — zejména Mobile Connector Gen 3 s podporou PowerShare — zůstává nejasné.

Proč na tom záleží, a zvlášť majitelům v Evropě

Firmware v nabíjecím kabelu zní jako technická drobnost, dokud si člověk neuvědomí, co takový kabel vlastně je. Mobile Connector si s autem vyjednává limity proudu, hlídá vlastní teplotu a odpojí napájení, když je něco v nepořádku. Je to bezpečnostní prvek s vidlicí na každém konci — a zároveň ten kus nabíjecí techniky, s nímž většina majitelů zachází nejméně opatrně: smotaný ve frunku, tahaný po štěrku, zapojovaný do domácích zásuvek velmi rozdílné kvality.

Poslední bod platí v Evropě ještě silněji než v Severní Americe. Evropské Mobile Connectory končí na straně auta konektorem Type 2 a na straně zásuvky přijímají výměnné adaptéry, takže se od jednoho a téhož kusu očekává správné chování napříč celou řadou domácích i průmyslových typů zásuvek a instalačních norem. Logika řízení teploty a ošetření chyb má v takovém prostředí víc práce a právě u domácích zásuvek vznikají největší nabíjecí ztráty a nejvíc tepla — jak ukázalo měření ADAC porovnávající nabíjení z wallboxu a ze zásuvky.

Zapamatovat si stojí především ten obecnější vzorec. Tesla aktualizuje auta neustále, příslušenství téměř nikdy. Vzácná dodávka firmwaru do kabelu naznačuje buď opravu, kterou stojí za to rozeslat potichu, nebo přípravu na něco, co potřebuje novější chování konektoru. Bez poznámek k vydání se nedá rozhodnout, o který případ jde, a majitelům nezbývá než přijmout aktualizaci, do níž nemohou nahlédnout — malá ukázka toho, co vlastně znamená vlastnit techniku aktualizovanou přes OTA.