Německý ADAC zveřejnil měření toho, kolik elektřiny elektromobil při nabíjení střídavým proudem skutečně ztratí, a rozdíl mezi nejlepším a nejhorším způsobem je tak velký, že může změnit rozhodování o domácí instalaci. Nabíjení pěti aut na wallboxu při plném výkonu udrželo ztráty pod 7%. Nabíjení stejných aut z běžné domácí zásuvky je vyhnalo až na 24.2%.

Ztráty při nabíjení jsou rozdíl mezi energií, kterou zaznamená váš elektroměr, a energií, která doputuje do baterie. Ten rozdíl spolkne palubní nabíječka převádějící střídavý proud na stejnosměrný, odpor kabelu a elektronika i tepelný management vozu, které běží po celou dobu nabíjení. Zaplatíte to všechno.

Naměřené hodnoty

Způsob nabíjení Rozsah ztrát
Wallbox při 11 nebo 22 kW pod 7%
Domácí zásuvka (Schuko) až 24.2%

Nejhorší jednotlivý výsledek zaznamenal Mercedes CLA 350 EQ, který při nabíjení z domácí zásuvky ztratil 24.2% odebrané energie. Stejné auto na wallboxu ztratilo 6.9% — rozdíl více než 17 procentních bodů na naprosto identickém hardwaru, kde se měnil jen způsob dodávky elektřiny.

Opačným extrémem byl Renault 5, který vykázal nejnižší ztráty jak při vysokém nabíjecím výkonu, tak při nabíjení z přebytků z fotovoltaiky.

Proč je zásuvka tak výrazně horší

Domácí zásuvka dodá zhruba 2.3 kW, wallbox 11 nebo 22 kW. Vlastní režie vozu — nízkonapěťové systémy, tepelný management baterie, pevné ztráty palubní nabíječky — běží po celou dobu nabíjení a při 2.3 kW trvá relace pětkrát až desetkrát déle. Stejná pevná režie se rozpouští v mnohem menším počtu dodaných kilowatthodin, takže si ukousne podstatně větší podíl z celku.

ADAC testoval i nabíjení z přebytků fotovoltaiky, kde se dostupný výkon mění podle slunečního svitu. Nabíjení nízkým výkonem z PV leží ze stejného důvodu mezi oběma extrémy.

Kolik to stojí

Auto se spotřebou 16 kWh/100 km při nájezdu 15,000 km ročně potřebuje v baterii zhruba 2,400 kWh. Při 7% ztrátách nakoupíte přibližně 2,580 kWh, při 24% zhruba 3,160 kWh. To je asi 580 kWh ročně, které ohřívají váš kabel a elektroniku auta místo toho, aby vás vezly. Za dobu životnosti wallboxu vrátí samotná úspora energie citelnou část nákladů na instalaci, a to ještě nepočítáme čas ušetřený pětkrát až desetkrát rychlejším nabíjením.

Co to znamená v Evropě

ADAC měřil v německých podmínkách, ale fyzika platí všude. Každý evropský trh nabízí doma stejné dvě možnosti — zásuvku 230 V se zhruba 2.3 kW, nebo nástěnnou nabíječku s 11 či 22 kW — a poměr ztrát se řídí výkonem, ne zemí.

Co se liší, je ekonomika. Vysoké ceny elektřiny pro domácnosti zkracují návratnost wallboxu nejvíc, dotace na instalaci ji zkracují z druhé strany. UK nyní uplatňuje nižší sazbu DPH na elektřinu v domácnosti než na veřejné nabíjení, což rozdíl ještě zvětšuje.

Bezpečnostní hledisko

Doporučení ADAC nestojí jen na účinnosti. Domácí zásuvka ani domovní elektrická síť za ní nikdy nebyly navrženy na několikahodinový nepřetržitý odběr blízko jmenovité meze — a přesně tím trvalé nabíjení výkonem 2.3 kW je. Proto ADAC označuje domácí zásuvku spíš za nouzové řešení než za způsob nabíjení — v němčině za Notnagel.

Odpověď pro každého, kdo doma nabíjí pravidelně, je jednoznačná: pevně instalovaný wallbox je levnější i bezpečnější a nouzový kabel do zásuvky patří do kufru pro případy, kdy není nic jiného.