Čeští majitelé vozů Tesla, kteří doufali, že se přelomové nizozemské schválení Full Self-Driving rychle rozšíří po celém kontinentu, dostali jasnou odpověď: zatím ne. České ministerstvo dopravy potvrdilo, že na svých silnicích neuzná nizozemské schválení FSD Supervised, a raději vyčká na koordinovaný evropský postoj, než aby udělilo národní výjimku, kterou by Brusel mohl později zrušit.

Co Nizozemsko vlastně schválilo

Dne 10. dubna 2026 se nizozemský úřad pro vozidla RDW stal prvním regulátorem v EU, který typově schválil FSD Supervised. Učinil tak podle předpisu UN Regulation 171 — rámce pro to, co regulátoři nazývají systémy asistence řízení pod dohledem řidiče — v kombinaci s výjimkou podle Article 39 nařízení Regulation (EU) 2018/858, tedy ustanovení vyhrazeného pro technologie vozidel, které se dosud nevejdou do harmonizovaného souboru pravidel EU.

Právě tato kombinace je jádrem sporu. Výjimka podle Article 39 je národní předběžné schválení, nikoli celoevropské typové schválení, takže se automaticky nepřenáší do dalších členských států. Každá země se stále musí sama rozhodnout, zda ji přijme.

Proč Česko vyčkává

Praha odpovídá vyčkáváním. Ministerstvo dalo najevo, že upřednostňuje společný evropský postup před mozaikou národních povolení, čímž Česko staví po bok Německu, Francii, Itálii a Španělsku — větším trhům, které by raději viděly, aby se EU pohybovala jako celek.

Praktické sázky jsou v Česku stále skromné. Zpravodajství o postoji ministerstva uvádí počet vozů, které by FSD Supervised využívaly, přibližně na 300, což je malý zlomek z zhruba 8 400 vozů Tesla s hardwarem HW4 registrovaných v zemi. Ministerstvo rovněž jasně uvedlo, že nehodlá vynakládat veřejné peníze na posuzování něčeho, co označuje za soukromé testování, a dodává, že jeho vlastní odborné hodnocení stále probíhá.

Co to znamená pro české majitele

Zatím zůstává funkce v Česku uzamčena i u vozů, které na ni mají potřebný hardware. Majitelé, kteří si za FSD zaplatili, nemohou legálně používat jeho funkce řízení pod dohledem na českých silnicích, dokud ministerstvo nezmění svůj postoj nebo dokud EU nedodá harmonizované rozhodnutí, na které Praha čeká.

Časování závisí na Bruselu. Příslušná jednání probíhají prostřednictvím Technického výboru EU pro motorová vozidla a Česko svázalo své rozhodnutí právě s tímto procesem, nikoli s nizozemským precedentem. Jak TeslAnt zmapoval napříč kontinentem, většina Evropy stále čeká ve frontě za Nizozemskem, Litvou a Estonskem — a postoj Česka je připomínkou, že vzájemné uznávání není automatické.

Optimistický výklad je takový, že jakmile EU přijme jediný homologační spis, mohla by schválení rychle kaskádovitě proběhnout sdíleným systémem typového schvalování. Ten pesimistický zní, že celoblokový konsenzus zabere o měsíce déle než jakákoli jednotlivá země jednající na vlastní pěst. Ať tak či onak, čeští řidiči jsou nyní pevně v druhém táboře: čekají na Evropu, nikoli na Teslu.