Spor o to, zda elektromobily skutečně nahrazují ropu, má nyní konkrétní číslo. Podle Global EV Outlook 2026 od Mezinárodní energetické agentury světový vozový park elektromobilů v roce 2025 zabránil spotřebě zhruba 1,7 milionu barelů ropy denně — což odpovídá tomu, kolik za stejný rok spálila celá Indonésie.
Jde o efekt vozového parku, nikoli o efekt prodejů. Zahrnuje každý elektromobil, který už jezdí po silnicích, a právě proto se sčítá dál i v měsících, kdy růst prodejů zpomaluje.
Odkud se barely berou
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Ropa nahrazená elektromobily celosvětově, 2025 | ~1,7 mb/d |
| Ropa nahrazená elektromobily celosvětově, 2020 | ~0,4 mb/d |
| Čína, 2025 | ~1 mb/d |
| Čína, 2030 (odhad) | ~2,7 mb/d |
| Celosvětově, 2030 (odhad) | ~5 mb/d |
| Podíl elektrických osobních a lehkých vozidel na náhradě v roce 2025 | ~80 % |
IEA výslovně uvádí, že náhrada se koncentruje na trzích, které regulují spotřebu paliva a emise CO2 — jmenovitě označuje Čínu a Evropskou unii za místa, kde se efekt skutečně projevuje. Jinými slovy, právě pravidla vynucující efektivitu jsou tím, co mění prodeje elektromobilů v ropu, která nikdy neshoří.
Elektrické nákladní vozy jsou tou částí, kterou většina lidí podceňuje. V Číně už tvoří více než 10 % tamní náhrady a IEA očekává, že samotné elektrické nákladní vozy do roku 2035 při současných politikách celosvětově ušetří 1 mb/d.
Čína letos zrychluje odstup
Novější data naznačují, že hodnota za rok 2025 je už překonaná. Analýza Jefferies vyčíslila ropu nahrazenou elektromobily v Číně za první polovinu roku 2026 na 33,7 milionu tun ropného ekvivalentu — tedy zhruba 1,4 milionu barelů denně, meziročně o 42 % více.
Pokud toto tempo vydrží, samotná Čína zhruba do roka překoná úroveň, které v roce 2025 dosáhl celý světový vozový park.
Co to znamená pro Evropu
Evropský příspěvek stojí na podílu na prodejích, který stále roste: 28 % nových osobních aut prodaných v roce 2025, přičemž IEA očekává v roce 2026 hodnotu 33 %. To je mechanismus, jímž evropská náhrada roste — větší podíl každoročně prodaných nových aut přichází bez palivové nádrže a doplňuje vozový park, který pak dalších patnáct let nespotřebovává ropu.
Praktické čtení pro evropské řidiče a politiky se týká spíše směřování trhu jako celku než registračních čísel za jediný měsíc. Náhrada ropy na úrovni vozového parku je pomalá, kumulativní a těžko zvratitelná; nekolísá podle toho, že v jedné zemi vyprší dotační program nebo že jedna značka měla slabé čtvrtletí.
Je to zároveň číslo, které nese strategický argument, a je to důvod, proč IEA rámuje elektrifikaci zčásti jako otázku energetické bezpečnosti, nikoli jako čistě environmentální téma. Každý barel, který evropské auto nespálí, je barel, který kontinent nemusí dovézt.
Výhrada, kterou je dobré si podržet
Náhrada není totéž co snížení emisí — elektřina musí odněkud pocházet a čísla IEA popisují ušetřenou ropu, nikoli čistou úsporu uhlíku. Obojí se sbližuje jen do té míry, do jaké dekarbonizuje elektrická síť, což se mezi norským a polským nabíjením liší naprosto zásadně.
Co hodnota 1,7 mb/d rozhodně vyřešila, je otázka měřítka. Při 0,4 mb/d v roce 2020 šlo o zaokrouhlovací chybu v globální poptávce po ropě. Při 5 mb/d v roce 2030 už nikoli.